/ Historie /

Markéta Přemyslovna alias Dagmar Dánská

Markéta Přemyslovna alias Dagmar Dánská

Historie

10. listopad 2016

„Po jeho levém boku leží první jeho choť Dagmar, která zemřela roku 1213 devátého dne před kalendami červnovými“ (24.května). Toto je zpráva neznámého dánského kronikáře.

Co vůbec víme o české princezně, jež našla svůj poslední útulek v ringstedském chrámě na Sjellandu? Jmenovala se vlastně Markéta a byla nejstarší dcerou z prvního manželství českého krále Přemysla Otakara I. s Adlétou Míšeňskou.

Přemyslova dcera Markéta - Dagmar se narodila nejspíše roku 1186 a byla patrně prvním dítětem Přemysla Otakara I. a Adléty Míšeňské. O jejím dětství je známo poměrně málo. Prvního vzdělání se jí zřejmě dostalo ještě na míšeňském dvoře. Její otec totiž dosedl na český trůn až v roce 1197. Pak byla možná poslána na vychování do kláštera premonstrátek v Doksanech (kam se později dostala také její nevlastní sestra a budoucí česká světice sv. Anežka Česká) nebo možná do kláštera sester benediktinek v klášteře u sv.Jiří na Pražském hradě.

Do jejího celkem smutného dětství zasáhla vysoká politická hra. V roce 1205 se mohla se svou matkou Adlétou vrátit ze svého vyhnanství a stejného roku dorazilo do Prahy poselstvo dánského krále Valdemara, které nabídlo ruku svého krále Markétě. Ve slavnostním průvodu se pak Markéta odebrala do severoněmeckého hanzovního města Lübecku, kde se ještě téhož roku ve zdejší katedrále konala svatba.

Markétě-Dagmar bylo souzeno žít v roli dánské královny pouhých osm let. Z jejich dětí je znám jen syn Valdemar, narozený v roce 1209. Dánským králem byl korunován ještě za otcova života, zahynul však na lovu v roce 1231. Jeho otec žil ještě deset let.

Dagmar zemřela v Ribě, patrně při porodu dalšího dítěte. Ne, Markétě nebylo dopřáno mnoho času, aby prožila trochu lidského štěstí, vždyť zemřela již roku 1213. Ale činy „denní panny“ zanechaly trvalou stopu v dánském písemnictví. Kroniky stejně jako staré národní písně vzpomínají na její krásu, dobrotu i na odvahu zastat se osobních nepřátel dánského krále. Za zmínku stojí její úsilí o urovnání sporu mezi králem Valdemarem a jeho strýcem, také Valdemarem, arcibiskupem brémským a biskupem šlesvickým.

Dagmar (dánsky Dagmöen) znamená "Dívka přinášející světlo" nebo „Denní panna či ranní záře“ či prostě „Jitřenka“, symbolizující její krásu i ušlechtilou povahu. Některé lidové balady dokonce zpívají o české jitřence. Prvním skutkem, který prý Markéta na svém manželovi vymohla, bylo propuštění otroků, prominutí daní z popluží a osvobození vězňů. Památku na ni dodnes uchovává například píseň Královna Dagmar v Ringstettu leží, jejíž refrén říká: „Dagmar přišla do vlasti, i plesá Dánsko věrně, a rolník, měšťan blaze žil bez daně, z pluhu berně. Ta panna přijela ze slavné české země“.

Jedete-li do Kodaně přes Fredericii a Odense, pak na ostrově Sjellandu, na němž leží i Kodaň, nezapomeňte navštívit malé město Ringsted. Zde se nalézá benediktinský klášterní kostel sv. Benedikta, který byl postaven v románském slohu z červených pálených cihel v roce 1170 a je tedy nejstarším kostelem z cihel v severní Evropě. V letech 1182-1341 v něm byli pohřbíváni příslušníci dánské královské rodiny. K poslednímu odpočinku tu byla uložena i královna Dagmar. Na jejím hrobě je prostý nápis: Regina Dagmar. V Ringstedtu je po ní pojmenována jedna ulice a škola. Její pomník od Anna Marie Carl-Nielsen z roku 1913 se pak nachází v někdejším královském sídelním městě Ribe na místě, kde stával hrad. Představuje ji na lodi.

Historicky věrohodných pramenů o životě dánské královny Dagmar je velmi málo. Vedle nich ale existovala lidová tradice, ve které Přemyslovna vstupuje jako prototyp dobré vládkyně a manželky. Dánské lidové balady ukazují Dagmar jako citlivou ženu, která se zastává utlačovaných a usiluje o spravedlnost.

K oživení zájmu o královnu Dagmar došlo v Dánsku poté, co byl roku 1683 při rozšiřování hrobky v ringstedském klášteře nalezen křížek, který ji patřil. Tento skvostný kříž ze zlata a emailu byl kolem roku 1000 vyroben v Byzanci.

Místo, kde se Markéta poprvé dotkla dánské půdy, dodnes připomíná žulový kámen s vytesanými verši Anderse Sorensena Vedela z přelomu 16. a 17. století.

Dnes je vystavován v Národním muzeu v Kodani. Jeho kopie byly a jsou dodnes dávány dánským dívkám jako symbolické připomenutí dobré královny a ochránkyně Dánska. První z nich dostala dcera dánského krále Kristiána IX. Alexandra u příležitosti své svatby s anglickým králem Eduardem VII. I dnes je tato tradice živá a tento šperk je častým křestním dárkem.

Pro české dějepisectví ji v podstatě objevil až historik umění a archeolog Jan Erazim Vocel. Za to mu město Kodaň udělilo záslužný kříž.

K 800.výročí Dagmařiny smrti byla v roce 2013 uspořádána putovní výstava v české i dánské verzi.

Dagmar se v českých zemích sice nestala národní patronkou, ale v povědomí veřejnosti je zakotven její obraz jako laskavé panovnice, která se stará o potřebné. V roce 1928 inicioval spisovatel Rudolf Těsnohlídek založení dětského domova pro opuštěné děti s názvem Dagmar, který funguje do dnešních dnů.

-erjé-