/ Historie /

František Antonín hrabě Špork (1662-1738)

František Antonín hrabě Špork (1662-1738)

Historie

2. říjen 2013 10:50

Otec Františka Antonína, Jan Špork, byl neobyčejně schopným důstojníkem jízdy a vypracoval se až do hodnosti generála přesto, že nebyl šlechtického původu. Jeho jízdní pluky bojovaly za zájmy tří císařů a českých králů Ferdinanda II., Ferdinanda III. a Leopolda I. na bojištích v Čechách, Uhrách a v Německu. Výsledkem těchto zásluh byl šlechtický hraběcí titul a značný pozemkový majetek.

Ze čtyř dětí, které měl Jan Špork se svojí druhou manželkou Eleonorou, původem z meklenburského rodu von Finecken, byl František Antonín nejstarší. Narodil se 9. března 1662 v Lysé nad Labem nebo v Heřmanově Městci. Do školy chodil v Heřmanově Městci a v osmi letech začal studovat u jezuitů v Kutné Hoře.

V roce 1675 začal František Antonín navštěvovat přednášky z filozofie a práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v pražském Klementinu. Když v roce 1679 zemřel otec Jan, nebyl ještě plnoletý, a proto čekal až do roku 1684, kdy se ujal svého dílu dědictví. Ten tvořila panství Lysá nad Labem, Malešov, Konojedy a Choustníkovo Hradiště. Na území posledně jmenovaného panství, ležícího v severovýchodních Čechách, později vybudoval své hlavní sídlo, lázně Kuks. Dále zdědil rodinný palác v Praze a značnou sumu peněz.

Když v roce 1694 pražský lékař J. F. Lowe potvrdil léčivost pramene, který vyvěral na úbočí levého břehu Labe v malebném údolí poblíž Choustníkova Hradiště v jižní části panství, začal Špork koncipovat a také realizovat svůj největší životní projekt, lázně Kuks. Již v roce 1695 dal nad pramenem postavit provizorní lázeňský dům. Architekta Giovanniho Battistu Alliprandiho zřejmě pověřil návrhem celkové koncepce výstavby areálu a asi také projektem. Na levém břehu měly být postaveny lázeňské budovy a zámek, na pravém břehu na návrší potom špitál s kostelem Nejsvětější Trojice, určený pro válečné vysloužilce, pro něž plánoval zřídit nadaci. V roce 1710 byla v podstatě lázeňská i špitální část areálu vybudována. Později byly dokončeny některé vedlejší budovy a celý prostor byl postupně vybavován sochařskou a jinou výzdobou. Teprve od roku 1717 se odvíjí historie sochařského díla v Novém lese. Špork proslul jako mecenáš mnoha významných umělců, především Matyáše Bernarda Brauna, který pro něj vytvořil proslulé plastiky Ctností a Neřestí v Kuksu a dále sochy v areálu lesa Betlém u Kuksu.

Kulturní aktivity hraběte Šporka byly neobyčejně bohaté. Byl velikým přítelem věd a umění a založil znamenité knihovny v Praze, Lysé a Kuksu. V Lysé zřídil obrazárnu a tiskárnu. Čechům se zavděčil vydáním kancionálu J. J. Božana »Slavíček rajský na stromě života«. Málokterý šlechtic své doby se mohl pochlubit vydáním více jak 150 knih a tisků náboženského a filozofického obsahu. Špork měl vlastní ryteckou dílnu, kde pracovali rytci Michael Jindřich Rentz a Johann Daniel Montalegre. Vedl bohatý společenský život.

Samostatnou kapitolou je hudba šporkovského kulturního okruhu, která v některých aspektech dosahovala evropské úrovně. Po mnoho let vydržoval stálou operní scénu, která působila v Kuksu a jeho pražském paláci (bylo to první veřejně přístupné divadlo v Praze). Tento soubor, složený převážně z italských hudebníků, provedl např. premiéry několika Vivaldiho oper. V Paříži poznal hudbu na lesní rohy a zavedl ji také v Čechách. Miloval veliké společnosti a hony; kvůli tomu založil řád sv. Huberta, který přijali i císař Karel VI. a jiní panovnici.

O jeho vkusu svědčí mnohé stavby na jeho panstvích. V Lysé zřídil poustevny sv. Václava a sv. Františka a klášter řeholníků řádu sv. Augustina, na hoře Vysoké u Malešova kapli sv. Jana (Belvedere) s třemi poustevnami (1697). Severně od Lysé k Benátkám založil nový zámek Bon Repos. Ze zámku hradištského zřídil klášter celestinek, kde byla první představenou jeho starší dcera M. Eleonora. Klášter pak přenesl do Prahy, kde k tomu účelu koupil dům v Panské ulici se zahradou.

Vyznamenal se vzácnou lidumilností. Rozdával peníze a obilí chudým, založil pro poddané kontribuční fond, v Konojedech zřídil špitál pro chudé. Posledním pořízením odkázal 100 000 zlatých trinitářům v Praze, aby z úroků vykupovali zajatce od Turků a konali jiné dobré činy.

Hrabě František Antonín Špork zemřel v Lysé nad Labem 30. března roku 1738 a s velikou okázalostí byl pohřben v rodinné hrobce v Kuksu.

-erjé-